10 důvodů, proč hrát zdarma

1. Děti se rodí, aby si hrály

Člověk je "Homo sapiens" a "Homo ludens", tj. moudrý a hrající si člověk. Hra je pravděpodobně jednou z nejstarších kulturních technik člověka. Lidé sdílejí svůj herní instinkt s mnoha dalšími savci. Protože evoluce vyprodukovala toto chování, nutkání hrát si je v lidech hluboce zakořeněno. Žádné lidské dítě nepotřebuje být stimulováno, motivováno nebo povzbuzováno ke hře. Prostě hraje – kdekoliv a kdykoliv.

2. Hra je základní potřebou dítěte

Stejně jako jíst, pít, spát, česat, hrát si je základní lidská potřeba. Pro reformní pedagožku Marii Montessori je hra dílem dítěte. Když si děti hrají, jsou vážné a zaměřují se na své hračky. Hraní je hlavním zaměstnáním dítěte a zároveň zrcadlem jeho vývoje. Sebeaktivní hra podporuje procesy učení a rozvoje dětí různými způsoby.

3. Hraní je zábavné a příjemné

Žádné dítě si nehraje s úmyslem naučit se něco smysluplného. Děti jsou vášnivé pro hraní, protože je to baví. Užívají si své sebeurčující činy a vlastní účinnost, kterou zažívají. Děti jsou přirozeně zvídavé a zvídavost je nejlepší didaktika na světě. Neúnavně zkouší nové věci a získávají tak cenné životní zkušenosti. Hravé učení je příjemné, holistické učení, protože jsou do něj zapojeny všechny smysly – dokonce i takzvané nesmysly.

4. Hra trénuje tělo

Základní funkcí pohybově bohaté hry je trénink ještě mladého těla. Svaly, šlachy, klouby jsou posíleny. Pohybové sekvence jsou zkoušeny, koordinovány a nacvičovány. Tímto způsobem uspějí stále složitější akce. Radost z pohybu se stává motorem zdravého vývoje, aby se mohlo rozvíjet vědomí těla, vědomí těla, kontrola, bezpečnost pohybu, vytrvalost a výkon. Fyzická síla a emocionální zapojení jsou výzvou pro celou osobnost. To vše podporuje celý rozvoj osobnosti. Postele pro dobrodružství a zábavu zde mohou také významně přispět. Zejména proto, že "trénink" probíhá denně a zcela náhodně.

5. Hraní a učení jsou pár snů

To, co se na první pohled jeví jako protimluv, je vysněný pár, protože hraní je pro děti nejlepší možnou oporou. Je to základní forma učení v dětství. Děti chápou svět prostřednictvím hry. Vědci v oblasti her a dětství předpokládají, že dítě musí mít v době, kdy začne chodit do školy, odehrát alespoň 15 000 hodin sebeurčující hry. To je asi sedm hodin denně.

6. Hra zmírňuje stres

Když pozorujeme hrající si děti, můžeme znovu a znovu zažívat, že hravou formou zpracovávají dojmy. Ve hrách na hrdiny se odehrávají krásné, příjemné, ale také smutné, děsivé zážitky. To, co dítě hraje, má pro něj význam a význam. Nejde ani tak o dosažení konkrétního cíle nebo výsledku. Mnohem důležitější je herní proces a zkušenosti, které může získat se sebou a ostatními dětmi ve hře.

7. Hra je sociální učení

Věkově smíšená a genderově smíšená dětská skupina nabízí optimální rozvojový rámec pro sociální učení. Protože když si děti hrají společně, je důležité si uvědomit různé herní nápady. Abychom toho dosáhli, musí být uzavřeny dohody, dohodnuta pravidla, musí být vyřešeny konflikty a musí být vyjednána možná řešení. Vlastní potřeby musí být vzaty zpět ve prospěch herního nápadu a herní skupiny, aby se společná hra vůbec mohla rozvíjet. Děti usilují o sociální propojení. Chtějí patřit do skupiny a tím rozvíjet nové chování a strategie, které jim umožní někam patřit. Hra otevírá cestu k sobě samému, ale také od "já" k "ty" k "my".

8. Hraní přispívá ke kreativitě

Děti si hrou vytvářejí svou vlastní realitu. Neexistuje nic takového, co by se nedalo udělat – kvetoucí představivost umožňuje téměř všechno. Představivost, kreativita a hra jsou bez sebe nepředstavitelné. Dětské herní zápletky jsou složité a nápadité. Jsou společně konstruovány znovu a znovu. Ve hře jsou často problémy, které je třeba vyřešit. Hledání řešení je nezbytnou součástí hry. Toto průzkumné učení je aktivním přivlastňováním si světa ve vlastním zájmu.

9. Hra překračuje hranice

Hraní je velmi důležité pro přátelství, stejně jako pro mezikulturní a mezijazykové kontakty. Denní stacionář je místem žité sociokulturní rozmanitosti. Klíčem k setkání a pospolitosti je hra. Děti vrůstají do své kultury prostřednictvím hry a navazují kontakt prostřednictvím hry, protože při hře všechny děti mluví stejným jazykem. Dětská otevřenost k jiným věcem a zájem o nové věci překonává hranice a umožňuje rozvoj nových vztahových vzorců.

10. Hra je právo dítěte

Děti mají právo na volný čas, rekreaci a hru. Toto právo na hru je zakotveno v článku 31 Úmluvy OSN o právech dítěte. Výbor OSN pro práva dítěte zdůrazňuje, že dětská hra by měla být vykonávána nezávisle a méně kontrolována dospělými. Úkolem denních stacionářů je umožnit dětem nerušeně si hrát v stimulujících místnostech – uvnitř i venku. Pedagogika podporující hru umožňuje dívkám a chlapcům rozvíjet své herní dovednosti a umožňuje rodičům podílet se na tom, jak dobře se jejich děti vyvíjejí prostřednictvím hry.

Poprvé publikováno v mateřské škole heute 10/2017, s. 18-19